Serrapeptáza

Serrapeptáza, známá také jako serratia peptidáza, je proteolytický enzym izolovaný z nepatogenní enterobakterie Serratia E15. Pokud je požíván ve formě nechráněných tablet nebo kapslí, je tento enzym rozložen kyselinou v žaludku. Tablety s enterosolventním obalem umožňují, že enzym může projít žaludkem beze změny a vstřebává se ve střevě. Serrapeptáza se v zanedbatelném množství nachází v moči, to znamená, že ze střeva je přenášena přímo do krevního oběhu.

Klinické studie prokázaly, že serrapeptáza má fibrinolytické, protizánětlivé a antiedematózní vlastnosti (zabraňuje otokům a zadržování tekutin) v mnoha tkáních a že její protizánětlivé účinky jsou lepší než u jiných proteolytických enzymů.

Tento enzym je vhodnou alternativou nesteroidních protizánětlivých léčiv (NSAF), tradičně používaných k terapii revmatoidní artritidy a osteoartritidy. Jeho použití bylo rovněž rozšířeno na léčbu chronické sinusitidy a pooperačních zánětů a někteří vědci věří, že látka může hrát důležitou úlohu v prevenci rozvoje arteriálních plátů a jejich uvolňování. Kromě snižování zánětlivé reakce je jednou z nejvýznačnějších vlastností serrapeptázy tlumení bolesti díky její schopnosti blokovat uvolňování aminů vyvolávajících bolest ze zanícených tkání.

Lékaři v Evropě a Asii poznali protizánětlivé a analgetické vlastnosti této přirozeně se vyskytující substance a využívají ji k léčbě jako alternativu salicylátů, ibuprofenu a jiných NSAF.

V Německu a jiných evropských zemích je serrapeptáza běžně využívána k léčbě zánětlivých a traumatických otoků a většina výzkumných prací týkajících se této látky se uskutečnila na půdě Evropy. Němečtí vědci prováděli dvojitě zaslepenou studii, aby stanovili vliv serrapeptázy na pooperační otoky a bolest. Do této práce bylo zahrnuto 66 pacientů, kteří se podrobili chirurgickému ošetření ruptury laterálního vazu kolenního kloubu. Třetí pooperační den došlo ve skupině užívající serrapeptázu k 50% ústupu otoku oproti kontrolám. Pacienti, kteří dostávali serrapeptázu, se také rychleji zbavili bolestí než kontrolní skupina a desátý den bolest zcela ustoupila.

nahoru

 Cystická mastopatie

Serrapeptáza se také úspěšně využívá k léčbě fibrocystické mastopatie. V rámci dvojitě zaslepené studie bylo 70 pacientek s mastodyniemi náhodně rozděleno do léčebné skupiny a skupiny s placebem. Serrapeptáza měla lepší účinnost než placebo co do zlepšení bolestivosti, otoku a ztuhnutí prsou. 85,7 % nemocných užívajících serrapeptázu uvádělo mírné až výrazné zlepšení. Nebyly zaznamenány žádné nežádoucí účinky serrapetázy a vědci uzavírají, že „aplikace serrapeptázy je bezpečnou a účinnou metodou pro léčbu mastodynií".

nahoru

 Serrapeptáza a sinusitida

Díky protizánětlivým vlastnostem serrapeptázy bylo v klinických studiích prokázáno, že by mohla být prospěšná u lidí trpících chronickou sinusitidou. U tohoto onemocnění je hlen v nosních dutinách hustý a dochází k jeho nadprodukci. Hustý hlen se pak obtížněji vyprazdňuje. Japonští vědci hodnotili vliv serratiopeptidázy (30 mg/den perorálně po dobu čtyř týdnů) na elasticitu a viskozitu nosního hlenu u dospělých pacientů s chronickou sinusitidou. Serratiopeptidáza snižovala viskozitu hlenu a zlepšila odstraňování bronchoplulmonálního sekretu.".

Jiné klinické studie podpořily údaje o schopnosti serrapeptázy zmírňovat potíže spojené s chronickou sinusitidou. V rámci jedné studie se 140 pacienty s akutním nebo chronickým onemocněním uší, nosu a krku bylo nemocným aplikováno placebo nebo aktivní serratia peptidáza. Pacienti užívající serrapeptázu udávali výrazný ústup bolesti, množství sekretu, jeho purulence, polykacích obtíží, nosní dystonie, nosní obstrukce, anosmie a horečky po třech a čtyřech dnech a na konci léčby. U pacientů trpících laryngitidou, katarální rhinofaryngitidou a sinusitidou, kteří byli léčeni serrapeptázou, byl zaznamenán signifikantní a rychlý ústup symptomů po 3 - 4 dnech. Lékaři hodnotili účinnost léčby jako vynikající či dobrou u 97,3 % pacientů léčených serrapeptázou oproti pouhým 21,9 % nemocných léčených placebem.

Respirační onemocnění jsou charakterizována zvýšenou produkcí hustšího hlenu se změněnou viskozitou a elasticitou. U chorob dýchacího traktu jsou obvykle předepisována mukolytika ke znovuobnovení fyzikálních a chemických vlastností hlenu a zlepšení dechových funkcí. Některá z těchto léčiv však vedou k funkčnímu poklesu množství hlenu, zatímco serrapeptáza mění elasticitu hlenu bez snižování jeho množství.

Serrapeptáza – sama o sobě velmi účinná – v kombinaci s antibiotiky vede ke zvýšení koncentrace antimikrobiálních léčiv v místě infekce. Baktérie často vytváří proces zvaný tvorba biofilmu, který vede k rezistenci na antimikrobiální léky. S cílem překonat takovou bakteriální imunitu prováděli vědci mnoho pokusů s nejrůznějšími prostředky inhibujícími baktérie obalené biofilmem. Jejich výzkum dospěl až k serrapeptáze. Jedna studie prováděná italskými vědci prokázala, že proteolytické enzymy signifikantně zvyšují účinnost antibiotik vůči biofilmu. Testy na vnímavost vůči antibiotikům ukázaly, že serratiopeptidáza výrazně podporuje aktivitu antibiotika ofloxacinu, a že může inhibovat tvorbu biofilmu.

Jiná dvojitě slepá randomizovaná studie hodnotila účinek aplikace antibiotika cefalexinu spolu se serrapeptázou nebo placebem u 93 nemocných rekurentní rhinitidou, chronickou rhinitidou se sinusitidou nebo chronickou relabující rhinitidou. Ve skupině pacientů léčených serratia peptidázou bylo zaznamenáno signifikantní zlepšení rýmy, ucpání nosu, zánětu nosní sliznice a ústup paranazálního zastínění sinusů.

Vědci prokázali stejně působivé výsledky při léčbě infekcí u pacientů s karcinomem plic po thorakotomii. Serrapeptáza a cefotiam, antibiotikum se širokým spektrem účinnosti proti gram-pozitivním a gram-negativním mikroorganismům, byly aplikovány 35 nemocným s karcinomem plic po thorakotomii. Pacienti byli rozděleni do dvou skupin. Jediná dávka cefotiamu byla aplikována 17 subjektům ze skupiny I. 18 nemocných ve skupině II užívalo kombinaci cefotiamu a serrapeptázy. Hladina antibiotika ve tkáních oproti koncentraci v krvi byla signifikantně vyšší ve skupině se serrapeptázou než ve skupině s jedinou dávkou antibiotika.

nahoru

 Vliv na kardiovaskulární soustavu

MUDr. Hans A. Nieper, internista z Hannoveru v Německu, studoval účinnost serrapeptázy u arteriálních plátů. Vznik plátu zahrnuje ukládání tukových látek, cholesterolu, buněčného odpadu, kalcia a fibrinu (látka podílející se na srážení krve) na vnitřní výstelce tepen. Nadměrná velikost plátů vede k částečnému nebo úplnému zablokování průtoku krve v tepně, čímž vzniká arterioskleróza neboli tvrdnutí artérií a následně mozková příhoda nebo infarkt myokardu. Důkaz podporující význam serrapeptázy při prevenci tvorby plátů je významný. Výzkum dr. Niepera vedl k poznání, že proteolytické vlastnosti serrapeptázy vedou následně k odbourávání aterosklerotických plátů.

nahoru

 Studie týkající se serrapeptázy u pacientů se syndromem karpálního tunelu

• Panagariya A, Sharma AK

Dept. of Neurology, SMS Medical College and Hospital, Jaipur.
J Assoc Physicians India 1999 Dec;47(12):1170-2

Cíle: Tato studie si kladla za cíl zhodnotit odpověď na léčbu serrapeptázou u pacientů se syndromem karpálního tunelu (CTS).

Metody: Do studie bylo zařazeno dvacet pacientů s CTS. Po základním elektrofyziologickém vyšetření byla těmto nemocným podávána serrapeptáza v dávce 10 mg dvakrát denně s iniciální krátkodobou aplikací nimesulidu. Klinické a elektrofyziologické vyšetření bylo znovu provedeno za 6 týdnů.

Výsledky: Průměrný věk činil 43,9 let, poměr mužů a žen 1:2,33. U 65 % případů bylo zjištěno signifikantní klinické zlepšení, které bylo podpořeno významným zlepšením elektrofyziologických parametrů. Relaps onemocnění byl zaznamenán ve čtyřech případech. Nebyly pozorovány žádné signifikantní nežádoucí účinky.

Závěr: Léčba pomocí serrapeptázy je užitečnou alternativou ke konzervativní léčbě. Větší studie by mohla pomoci stanovit význam serrapeptázy u CTS.

nahoru

 Proteolytické enzymy: nová léčebná metoda u infekcí protéz?

• Selan L, Berlutti F, Passariello C, Comodi-Ballanti MR, Thaller MC

Istituto di Microbiologia, Facolta di Farmacia, Universita La Sapienza, Rome, Italy.
Antimicrob Agents Chemother 1993 Dec;37(12):2618-21

Mezi rozličnými mechanismy bakteriální rezistence vůči antimikrobiálním léčivům, které byly předmětem výzkumu, je jedním z nejrozšířenějších tvorba biofilmu. Tento mechanismus je často příčinou selhání léčby infekcí protéz a bylo již učiněno několik pokusů vyvinout molekuly a postupy, které by byly schopny inhibovat baktérie obalené biofilmem. Uvádíme údaje, které prokazují možnost, že proteolytické enzymy by mohly posilovat účinnost antibiotik proti biofilmu. Testy vnímavosti antibiotik na planktonových a přisedlých kulturách, studie týkající se dynamiky kolonizace 10 izolátů tvořících biofilm a také bioluminiscence a skenovací elektronová mikroskopie v sedmi odlišných experimentálních podmínkách prokázaly, že serrapeptáza významně zvyšuje aktivitu ofloxacinu u přisedlých kultur a že může vést k inhibici tvorby biofilmu.

nahoru

 Nová metoda pro hodnocení mukolytické expektorační účinnosti a její využití. II. Použití dvou proteolytických enzymů, serrapeptázy a seaprózy

• Y. Kase, H. Seo, Y. Oyama, M. Sakata, K. Tomoda, K. Takahama, T. Hitoshi, Y. Okano, and T. Miyata

Arzneim.-Forsch. / Drug Res. 32 (1), Nr. 4 (1982)
From the Department of Chemico-Pharmacology. Faculty of Pharmaceutical Sciences, Kumamoto University, Kumamoto (Japan)

Souhrn: S využitím nové metody popsané v předchozím textu byly zkoumány in vivo účinky dvou proteolytických enzymů serrapeptázy a seaprózy (SAP) na sputum získané od králíků s bronchitidou. Serrapeptáza (20 mg/kg) a SAP (30 mg/kg) signifikantně snižovaly viskozitu sputa (P < 0,05) za 1 - 3 hodiny a 4 - 6 hodin po intraduodenální aplikaci. Dávka 50 mg/kg serrapeptázy rovněž vedla k signifikantnímu poklesu viskozity (P < 0,001), ale také množství mrazem vysušeného sputa (P < 0,05) za 1 - 3 hodiny, avšak SAP neměla vliv na množství sušeného sputa. Oba enzymy významně zvyšovaly objem hlenu, což bylo pravděpodobně důsledkem zkapalnění. Mukolytickou a expektorační účinnost obou enzymů je tak možno prokázat za prvé snížením viskozity hlenu a dále zvýšením jeho objemu. Pokles množství mrazem vysušeného sputa vždy nekoreluje s poklesem viskozity.

Úvod: V předchozím článku jsme popsali novou metodu, která se jeví jako užitečná při zkoumání in vivo účinnosti mukolytických expektorancií. S využitím této metody je možno hodnotit efekt expektorans na základě změn v kvantitě a kvalitě sputa, které bylo kvantitativně získáno od králíků trpících subakutní bronchitidou vyvolanou expozicí plynnému SO 2 . Cílem této studie je zjistit, zda by tento postup byl použitelný k hodnocení účinnosti referenčních mykolytických expektorans, jejichž klinický efekt je již dobře znám. Pro tento účel byly vybrány dva proteolytické enzymy, serrapeptáza a seapróza. Ačkoliv se jejich chemické vlastnosti liší, byly uvedené enzymy dosud používány jako účinná mukolytika k léčbě nejrůznějších chorob s viskózním sputem nebo hnisem a jejich efekt je výraznější a spolehlivější než účinek a-chymotrypsinu a jiných. Proto jsou široce využívány nejen v Japonsku, ale také v některých jiných zemích. Farmakologické důkazy o jejich klinické účinnosti, zejména o mykolytických vlastnostech, však nejsou dostatečné, ačkoliv bylo provedeno mnoho úspěšných pokusů in vitro. Bromhexin, zástupce expektorancií, byl použit jako kontrolní lék, protože se mechanismus jeho účinku liší od proteolytických enzymů, to znamená, že nevykazuje mukolytickou aktivitu in vitro. Jeho hlavním známým efektem je zvýšení objemu sekretu v dýchacích cestách (RTF), který byl prokázán pomocí Perryho a Boydovy metody u normálních zdravých králíků. Další farmakologická studie týkající se mukolytické expektorační účinnosti po intraduodenální aplikaci enzymů bude popsána v následujícím textu…

nahoru

 Hodnocení serratia peptidázy u akutního a chronického zánětu v otorhinolaryngologii

• A. Mazzone1, M. Catalan2, M. Costanzo3, A. Drusian4, A. Mandol5, S. Russo6, E. Guarini7 and G. Vesperini8

1 Institute of Clinical Otorhinolaryngology, University of Naples, Naples, Italy;
2 Ear, Nose and Throat Department, 'Gradenigo' Hospital, Turin, Italy;
3 Ear, Nose and Throat Department, 'Villa Sofia' Hospital, Palermo, Italy;
4 Ear Nose and Throat Department, Treviso Regional Hospital, Treviso, Italy;
5 Ear, Nose and Throat Department, 'E. Fornaroli' Hospital, Magenta, Italy;
6 Ear, Nose and Throat Department, Lucca Hospital, Lucca, Italy;
7 Ear, Nose and Throat Department, Civil Hospital, Lecce, Italy;
8 Ear, Nose and Throat Department, 'Madonna del Soccorso' Hospital, San Benedetto del Tronto, Italy

V rámci multicentrické, dvojitě zaslepené studie kontrolované placebem u 193 pacientů s akutním nebo chronickým onemocněním ucha, nosu nebo krku byla hodnocena účinnost a snášenlivost serratia peptidázy. Léčba trvala 7 - 8 dní, přitom léčivo nebo placebo bylo podáváno v dávce dvě tablety třikrát denně. Po 3 - 4 dnech léčby byl zaznamenán signifikantní ústup příznaků u pacientů léčených peptidázou. K významnému omezení příznaků došlo po 7 - 8 dnech u nemocných v obou skupinách, ale tento efekt byl výraznější u pacientů s aktivním léčivem. Statistické srovnání obou skupin potvrdilo lepší účinnost a rychlejší ústup všech sledovaných příznaků ve skupině s peptidázou. Snášenlivost byla velmi dobrá a v obou skupinách se nelišila. Závěrem je možno říci, že serratia peptidáza má protizánětlivou, antiedematózní a fibrinolytickou účinnost a u lokalizovaného zánětu působí rychle.

Úvod: Použití enzymů s fibrinolytickou, proteolytickou a antiedematózní účinností pro léčbu zánětů uší, nosu a krku (ORL) má v poslední době rostoucí podporu. Mezi tyto enzymy patří i serratia peptidáza, což je proteáza získávaná z nepatogenních enterobakterií druhu Serratia. Tento proteolytický enzym, umožňuje vstřebávání ze střevního lumen, má výraznou fibrinolytickou, protizánětlivou a antiedematózní aktivitu v mnoha tkáních a výsledky prokazují, že jeho protizánětlivou účinnost je možno využít zejména při léčbě lokalizovaných neboli "uzavřených" forem zánětu jako například onemocnění ORL. Jinou důležitou vlastností enzymu serratia peptidázy je ovlivnění bolesti inhibicí uvolňování aminů způsobujících bolest, jako je bradykinin, ze zánětlivé tkáně.

Tato peptidáza indukuje štěpení agregátů fibrinu a snižuje viskozitu exudátů, „čímž usnadňuje odstraňování těchto látek zánětlivé odpovědi, a tím urychluje proces obnovy tkání. Klinické studie potvrdily, že použití serratia peptidázy vede k rychlému odeznění zánětlivého procesu“. Cílem prezentované multicentrické studie kontrolované placebem bylo vyhodnotit účinnost a snášenlivost serratia peptidázy při léčbě zánětlivých onemocnění ORL.

Pacienti a metody: Pacienti byli získáni z ORL klinik v Itálii a všichni trpěli akutními a chronickými zánětlivými onemocněními. Do studie nebyli zařazeni pacienti se závažnými interkurencemi, jako například závažné renální nebo jaterní poruchy, nebo u nichž byla nezbytná další medikace, protože tyto skutečnosti by mohly ovlivnit hodnocení zkoumaných parametrů. Zakázáno bylo používání steroidů, nesteroidních antiflogistik a/nebo protizánětlivá analgetika. Antibiotika byla možno používat v indikovaných případech.

Neodlišitelné tabletky obsahující 5 mg serratia peptidázy nebo placebo byly zataveny v blistrech a pacienti byli náhodně rozděleni do skupin. Užívali dvě tabletky třikrát denně po dobu 7 - 8 dní.

Hodnocení léčby: Klinické příznaky a symptomy byly hodnoceny den 0, 3 - 4 a 7 - 8 léčby podle škály 0 - 3 (0, bez příznaků: 3 maximální závažnost příznaků). Zaznamenávané klinické parametry byly následující: bolest; míra sekrece; obtíže při polykání; nosní obstrukce; anosmie a zvýšená teplota. Sekrece byla hodnocena rovněž podle škály 0 - 3 (0, normální; I,mukózní; 2,mukopurulentní; 3, purulentní). Všechna vyšetření byla prováděna ORL odborníky, kteří neznali podanou léčbu.

nahoru

 Léčba mastodynií pomocí serrapeptázy: randomizovaná dvojitě kontrolovaná studie

• Kee WH, Tan SL, Lee V, Salmon YM.

Singapore Med J 1989 Feb;30(1):48-54

Hodnotili jsme protizánětlivé účinky u 70 pacientek s mastodyniemi. Tyto nemocné byly náhodně rozděleny do 2 skupin, do léčebné skupiny a skupiny s placebem. Jediný lékař hodnotil závažnost každého ze symptomů a příznaků mastodynie před zahájením léčby a po dobu 3 dnů terapie, nezávisle na tom, ve které skupině byly pacientky zařazeny. Bylo prokázáno, že serrappetáza je účinnější než placebo, pokud se týká zlepšení bolesti, otoku a indurace prsou. Zatímco 85,7 % pacientek užívajících serrapeptázu zaznamenalo „mírné až výrazné zlepšení“, pouze 60 % nemocných s placebem zaznamenalo obdobné zlepšení. „Výrazné“ zlepšení bylo popsáno u 22,9 % pacientek v léčebné skupině a u 2,9 % nemocných ve skupině s placebem. Tyto rozdíly byly statisticky významné (P < 0,05). Při použití serrapeptázy nebyly zjištěny žádné nežádoucí účinky.

nahoru

 Multicentrická, dvojitě-zaslepená studie se serrapeptázou versus placebo u post-antrotomického otoku tváře

• Tachibana M, Mizukoshi O, Harada Y, Kawamoto K, Nakai Y.

Pharmatherapeutica 1984;3(8):526-30

Multicentrická, dvojitě-zaslepená studie kontrolovaná placebem si kladla za cíl ověřit klinickou účinnost protizánětlivě působícího enzymu serrapeptázy u 174 pacientů, kteří se podrobili antrotomii dle Caldwella-Luca pro chronický empyém. Osmdesát osm nemocných užívalo 10 mg serrapeptázy třikrát denně před operací, jednou v den operace a třikrát denně 5 dní po operaci; ostatních 86 probandů medikovalo placebo. Hodnoceným parametrem odpovědi na léčbu byly změny otoku tváře po operaci. Otok byl u pacientů léčených serrapeptázou signifikantně menší než u nemocných s placebem, a to v průběhu celého sledování až do 5. dne po operaci (P < 0,01 až P < 0,05). Maximální otok během pooperačního období byl rovněž mírnější u pacientů se serrapeptázou oproti skupině s placebem. Nebyly popsány žádné nežádoucí účinky.

nahoru